OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Ruská strategie a evropská uprchlická krize

Jeff R.Nyquist, Dr. Anca-Maria Cemea, www.konzervativnilisty.cz

 Úvod

 Před čtyřiceti lety byl pro Moskvu vážným dlouhodobým problémem rychlý vzestup muslimské populace v SSSR. Spekulovalo se, že vysoká porodnost muslimů v Sovětském svazu změní SSSR do poloviny jednadvacátého století v zemi s převážné muslimským obyvatelstvem. Je zvláštní ironií - a nejde jen o podivnou vrtkavost osudu -, že dnes totožným vyhlídkám čelí země NATO.

Ruské ozbrojené síly oficiálně vtáhly do Sýrie 30. září 2015. Tou dobou již byla mohutná invaze muslimských „uprchlíků" do Evropy v plném proudu, když postupné sílila od jara přes léto daného roku. Tato záplava migrantů se zvedla bez nějaké dramatické změny v syrské krizi. Podle zprávy investigativního novináře Witolda Gadowského, která vyšla v polovině září 2015, byla mezi lidmi proudícími tehdy do srdce Evropy i jiná individua než uprchlíci a možná se tam infiltrovali i teroristé Islámského státu.[1]

Gadowski již byl velmi známý válečný reportér, režisér dokumentárních filmů a nositel několika novinářských cen v Polsku i za hranicemi. Do Sýrie přišel v roce 2015 a zjistil, že na území ovládaném Islámským státem (ISIS) neexistuje šance dostat se z jimi ovládaného území bez povolení. Jak vysvětlil, trestem za takový pokus bylo ukřižování.[2]

Proud uprchiků byl podle názoru Gadowského spuštěn rozhodnutím, které padlo v Moskvě a snad vTeheránu. Hromadné vraždění syrských civilistů bylo ve skutečnosti pokračováním plánu chráněnce Rusů, syrského diktátora Bašára al-ASada - jehož oddíly vyvraždily sedmkrát více civilistů než ISIS.[3] Když přiletěly ruské bombardéry, stalo se cilem útoků ještě více civilistů.[4]

Zvlášt' zajímavé a v rozporu s veřejnými prohlášeními je to, že ruští a čínští technici horlivě pomáhali ISIS udržet si dobytá vrtná zařízen( a rafinerie ropy, zatímco Rusy vycvičeni iráčtí vojenští důstojníci (dříve v armádě Saddáma Husajna) vedli síly ISIS proti bagdádské vládě (která založila spojené centrály tajných služeb společně s Íránem a Ruskem).[5] Z toho i z dalšího vysvítá, že Rusko hraje na Blízkém východě dvojí hru.

ISIS si pomocí irácké ropné infrastruktury a za tajné ruské technické podpory přišel „prodejem více než 6o tisíc barelů ropy za den" za rok na 800 miliónů amerických dolarů. To však nebylo pro Islámský stát jediným zdrojem příjmu. Podle Gadowského

 ...Islámský stát obchoduje s uměleckými díly a s vykopávkami. Není pravda, že by se památky starověké kultury ničily. Prodávají se a vynášejí tučný zisk. V devadesáti procentech případů je přitom prostředníkem ruská mafie. Ruská, turecká a albánská mafie těží z Islámského státu i z vlny uprchlíků.[6]

 Ruská mafie není v podstatě prostě „ruskou mafií“, a totéž lze říci o mafiánských organizacích, které se objevují po celém „bývalém“ komunistickém světě. Podle Briana Whitmora (Radio Svobodná Evropa / Radio Svoboda) „je nyní organizovaný zločin důležitým prvkem ruského způsobu vládnutí“.[7] Podle Gadowského je cílem ruské hry „dát mat Evropě, a v menší míře i Spojeným státům“. Před veřejností Rusko předstírá, že bojuje proti ISIS. Ve skutečnosti mu však pomáhá. Podstatou plánu bylo, že Syřané vyráběli uprchlíky terorizováním syrských civilistů. Gadowski, jak jsme už uvedli, se domníval, že tajná Teroristická jednotka Islámského státu (AMNI) umisťovala mezi uprchlíky fanatické zabijáky. Takto se do Evropy dostala rozsáhlá síť sebevražedných atentátníků a vrahů.[8]

Po příletu do Sýrie spustily ruské vzdušné jednotky bombové přepady syrských civilistů a tím dosáhly koncem léta zesílení proudu uprchlíků. Uprchlická krize byla ovšem v plném proudu už před příchodem Rusů. Vrcholu dosáhla již dříve. Avšak to, co bylo bombardováním dáno najevo, byl strategický záměr Rusů. Syřané a Rusové sledovali předem připravenou dráhu. Bombardéry byly jen třešničkou na již upečeném dortu. Dávno před jejich příletem se v Sýrii používalo jiných nátlakových prostředků – včetně chemických zbraní. Od té doby už dávno proudili uprchlíci (a teroristé) do sousedního Turecka. Během jara a léta 2015 jejich počet neustále sílil. Významná část těchto davů se přelila do Evropy. V tomto dokumentu předkládáme důkaz, že Rusko a jeho spojenci (Sýrie a Írán) uvedli tento proces do chodu jako součást rozsáhlého strategického plánu, a důvody, proč se tak stalo. Autoři se domnívají, že Moskva nepostupuje náhodně. Její jednání bývají naopak předem pečlivě promyšlená a uplatněná strategie složitá. Své cíle maskují dezinformacemi, úskoky, překrucováním a vydíráním, organizovaným zločinem a teroristickými operacemi pod falešnou vlajkou.

Arabské jaro

Když před několika lety začalo na Blízkém východě docházet ke vzpourám, bývalý šéf rumunské výzvědné služby Ion Mihai Pacepa se divil, proč první z jejich série propukly „pouze v těch islámských zemích, které jsou proamerické“. Ptal se, proč vzbouřenci pálí americké vlajky. Bylo mu podezřelé, že se v USA neobjevilo včasné varování před demonstracemi, které zaplavily arabský svět od Maroka po Perský záliv. Pacepa si tehdy povšiml, že „první den povstání v Káhiře“ demonstranti „nesli vlajky se srpem a kladivem“. Nazval to „omylem vzniklým z přílišné horlivosti...“.[9]

Povstání, které začalo 17. prosince 2010 v Tunisku a rozšířilo se po celém arabském světě, bylo pokusem o svržení „umírněných“ arabských režimů. Nebyla to revoluce za svobodu nebo demokracii. V roce 2011 napsal Richard Miniter v článku v časopise Forbes: „Prakticky každý prvek toho, co média vykládají [o Arabském jaru] ... je chybné nebo zavádějící.“ Vzpoura nebyla spontánní reakcí na místní diktátorské vlády. Podle Minitera varoval v roce 2010 šéf egyptské výzvědné služby generála Davida Petraeuse, že se Írán – blízký spojenec a klientský stát Moskvy – chystá „svrhnout [v Egyptě] Mubárakův režim“.[10]

Představitelé výzvědných služeb Miniterovi sdělili, že „za pouličními demonstracemi a násilnými útoky na vládní budovy jsou íránští agenti“.[11] Nicméně, revoluční aktivita Íránu nebyla pouze íránská. Souvisela s Ruskem a s dřívější ruskou podporou komunistických cílů. Podle jednoho íránského odborníka byl nejvyšší íránský vůdce Alí Chameneí vycvičený v Moskvě a možná patří k ruské výzvědné službě. Ba co hůř, v Rusku byli vycvičeni i jiní přední íránští vůdcové a stále jsou na Moskvu napojeni.[12]

V článku, který v Rusku nedávno vydal Katehon institut[13], B. Ozerov vysvětlil, že sovětská vláda se v roce 1918 „řídila tím, že islám chápala jako ideologii blízkou komunistické doktríně“. Islám byl koneckonců nakloněn ideálům rovnosti, sociální spravedlnosti a přerozdělení bohatství. Původním plánem Moskvy pro oblast bylo podle Ozerova „přetvořit islám ve východní vydání komunismu….“.[14]

Dne 4. července 1925 dostal sovětský diktátor Josef Stalin v rozhovoru pro list Tokyo Nichi Nichi Shimbun otázku, zda věří, že revoluční chaos v Číně, Indii, Persii a Egyptě nutně povede ke smetení západních mocností. „Ano, věřím,“ řekl komunistický vůdce a dodal, že se Západ dočká „napadení ze dvou stran – z týlu i čelně“.

Viktor Kalašnikov a A. Illarionov sdílí pohled na věc

V rozhovoru, který měl J. R. Nyquist v červnu 2013 s Viktorem Kalašnikovem, řekl tento bývalý podplukovník KGB k otázce Sýrie: „V tom všem jde o boj proti Spojeným státům. Všichni spojenci jsou posuzováni podle toho, nakolik jsou protiameričtí. Jsou-li takto zaměřeni, jsou to naši přátelé.“ Pak hovořil o rozmístění „armád teroristů“. Řekl, že armády tvořené teroristy jsou lepší, než zastaralé tankové armády Sovětů: jsou pohyblivější a levnější než tanky. „Hlava ruského státu veřejně varovala Západ, že ... dodávky zbraní syrské opozici by mohly vést k teroristickým útokům proti Evropě. Je to jasný casus belli – skutečné vyhrožování terorismem,“ řekl Kalašnikov.[15]

Když Nyquist připomenul, že studená válka už přece skončila, Kalašnikov se ušklíbl. „To už je jiné téma. Musíme si ale položit otázku, co se vlastně se Sovětským svazem v roce 1991 stalo. Byl rozebrán kvůli reorganizaci – a v zájmu ruské moci.“ Sovětští generálové nebyli spokojeni se strategickou situací. Obrovské tankové armády SSSR byly, podle Kalašnikovových slov, „promarněnou výhodou, zvláště po roce 1983“.[16]

Jádrem strategie bylo podle jeho výkladu „vrazit klín mezi Evropu a Ameriku”. V osmdesátých letech se o to pokoušeli vyhrožováním válkou. Avšak nyní, za současných okolností, bylo třeba přijít s jinou metodou. „Útok z 11. září byl právě předzvěstí budoucnosti,“ vysvětlil.

V první části interviewu nazvané „Ruské spojenectví s islamisty, plány na zničení NATO“ se bývalý podplukovník KGB, kdysi vycvičený jako stratég, pokusil obrátit Nyquistovu pozornost k tomu, jak Rusko podporuje evropské strany bojující proti imigraci. Kalašnikov přitom mluvil o islámu jako o ruské zbrani, která má zničit NATO. Uvědomil si ovšem, jak je ten rozhovor pro tazatele zmatený, a proto dodal: „Dovolte mi promluvit o [neofašistech v] Maďarsku. Jsou proputinovští. Jsou to nacionalisté, a ovšemže, naprosto antisemitští a antiameričtí.“ [17]

Co mají antiimigrační strany společného s „teroristickými armádami“ na Blízkém východě? A co má cokoli z toho společného s rozštěpením spojenectví Ameriky a Evropy? Šlo zde o otázku vyžadující pečlivé zvážení. Pro odpověď je dobré si představit, jak by Severoatlantické alianci prospělo případné současné volební vítězství Hillary Clintonové a Marine Le Penové. Co kdyby Evropa akceptovala vůdčí roli Francie? Zůstali by politicky korektní Američané spojenci takovéto nové Evropy? „Já bych navrhoval,“ řekl Kalašnikov, „aby si vaši protiterorističtí odborníci přečetli Vladimíra Iljiče Lenina. Ten napsal učebnici pro teroristy: jak vytvářet bojové jednotky, koho zabít nejdřív a koho až potom; jakou používat strategii a taktiku. Lenin vytvořil kompletní teorii, jak pomocí terorismu získat moc a vládnout obrovskému státu. To byl počátek sovětské strategie, státnictví a vlády, jakož i mezinárodní politiky.“[18]

Mluvil tehdy Kalašnikov o Evropě?

Více než rok po jeho zvláštních výrocích zaznělo ještě podivnější konstatování bývalého ekonomického poradce Kremlu, Andreje Illarionova. V prosinci 2014 v televizním rozhovoru poznamenal, že Evropa dosáhla nejnižší úrovně připravenosti na obranu. Uvedl také, že Rusko Západu otevřeně vyhrožuje jadernou válkou. Poté přišel s ohromující předpovědí: „Pro evropské národy nebude příliš překvapivé, když řekněme na jaře příštího roku, 2015, vypukne nějaké masové politické hnutí – třeba něco jako ‚Islámské jaro‘.“[19]

Jako Rus a pracovník v Kremlu měl Illarionov dosti pravděpodobně přístup k vysoce postaveným pramenům. „K příštímu ‚Islámskému jaru‘“ nemělo podle něj dojít na Blízkém východě, „nýbrž v Evropě“. Zmínil rozkladný účinek, který bude mít na „jisté evropské země“ krize, odčerpávající energii a odvádějící pozornost evropských představitelů v době, kdy se pan Putin s úspěchem pokusí naplnit své neoimperiální ambice...“[20]

Illarionovův výrok byl zcela konkrétní: k příštímu „Islámskému jaru“ v Evropě budou patřit „hnutí a aktivity … přímo v evropských zemích“. Na dotaz, zda tím, kdo to vše uvede do chodu, bude Rusko, Illarionov řekl: „Já jenom varuji … až by to mělo přijít … nemělo by to evropské společnosti [příliš] šokovat a překvapit.”

Illarionova úspěšná předpověď tedy pokračuje náznakem, že migrační krizi vyvolala Moskva. Jak jinak by totiž mohl vědět, že k „Islámskému jaru“ budou patřit „hnutí a aktivity ... v Evropě“? Jeho předpověď byla neskutečně přímým úderem. Vědět něco předem znamená vědět, že se to plánuje. Illarionov jasně předpověděl nejvýznamnější událost následujícího roku. Naznačil i to, že účelem této naplánované události bylo odvrátit pozornost Západu od ruského útoku na Ukrajinu. A tato předpověď se dokonale kryje s analýzou podplukovníka Viktora Kalašnikova, residenta Moskvy, který v roce 2013 varoval před rozmisťováním „armád teroristů“ v režii Ruska. Taková je skutečnost: lidé v Moskvě věděli, co přijde. A jak by to také nevěděli? Přesunout milióny lidí z Blízkého východu do srdce Evropy, to se neobejde bez důkladného plánování a stojí to nějakých peněz. Spousta lidí o tom musela vědět předem – už jenom kvůli zajištění potřebného systému dopravy.

 Jak to vidí rumunský generál

Lidé, kteří žili v komunistických režimech a byli vyškoleni jako stratégové, mohou nejnovější události posoudit lépe, než jejich západoevropští partneři. V srpnu 2015 mluvil v rumunské televizní debatě pro Adevarul Live penzionovaný armádní generál Constantin Degeratu na téma evropské uprchlické krize. Řekl, že jde o útočnou „hybridní válku", kterou z Blízkého východu vyvolalo Rusko. Zběžně podotkl, že tato uprchlická krize „dokonale překryla problém ruské agrese vůči Ukrajině". Poté konstatoval, že celá uprchlická operace byla „dobře zorganizována", a dodal: „Jen se podívejte na ty lidi, kteří přicházejí. Jsou oblečeni i živeni lépe, než deset až patnáct procent rumunského obyvatelstva. To je plánovaná invaze, která nemá žádnou přímou příčinu na Blízkém východě..." Dále poukázal na dopravní a organizační obtíže, s jakými je takový přesun miliónů lidí na vzdálenost stovek či tisíců kilometrů spojen. „Má-li se někdo z Afghánistánu přepravit na dvoukoláku k makedonským hranicím, je to logisticky náročné."[21]

A - jakoby na vysvětlenou k předchozí Kalašnikovově poznámce o Maďarsku - poukázal na zvláštní anomálii: „Ten trojnásobný nárůst počtu uprchlíků v porovnání s počy z minulého léta prý každého překvapil. Došlo však [k tomu] týden poté, co Maďarsko dokončilo stavbu [rozsáhlého pohraničního] zátarasu. Není to pro vás zajímavé, že nejprve dokončili ten plot a potom-zrovna v této oblasti-takto zesílila migrace?"[22]

V programu vystoupil též penzionovaný armádní generál Alexandru Grumaz. Souhlasil, že migrace byla „plně podporována", a dodal, že i Turecko má zájem přesunout uprchlíky stejným směrem - do Evropy. Byla to podle něj krize evropských institucí. Degeratu připomněl, že problém invaze uprchlíků je neřešitelný. Proč? „Protože ho řídí Rusko a účelem tudíž není ho vyřešit, nýbrž podporovat" Poté generál řekl: „Zájmem Ruska je udržovat tuto krizi:“

 „Je jasné," dodal Degeratu, „že pokud Evropská unie nechce prožívat noční můru,... která říká, že mezi roky 2030 a 2040 budou více než 60 procent aktivní evropské populace tvořit muslimové ... pak by se evropské země měly rozhodnout, zda chtějí jako civilizace přežít nebo ne." Podle Degeratuova strategického posudku „je třeba, abychom pochopili, že cílem této války jsme my, a ať si ji třeba nazveme hybridní nebo asymetrickou, tato migrační vlna je toho důsledkem." Poté shrnul, jaké nebezpečí z hlediska nákladů představují migranti pro Evropu, a poznamenal, že „výdaje na každého z těchto lidí jsou třikrát vyšší než minimální starobní důchod v Rumunsku:"[23]

„Rozhodně“, řekl Degeratu, „je nutno politický přístup [v Evropě] k této situaci změnit. Doposud jsme dělali politiku pro mírové časy. Nyní jsme cílem agrese. Mít kontrolu nad hranicemi je naprostou nutností!'

Podle profesora Przemyslawa Žurawského vel Grajewského, jehož dr. Cerneaová požádala o komentář k Degeratuovu hodnocení, „jsou tyto názory generála Degeratua zcela oprávněné a každé z jeho konstatování bych podepsal....". Prof. Žurawski je jedním z nejlepších politických analytiků v Polsku. Vyučuje společenským vědám na Lodžské univerzitě a na Národní škole veřejné správy (Krajowa Szkola Administracji Publicznej), slouží v Národní radě pro rozvoj, což je sbor poradců prezidenta Andrzeje Dudy. Je také poradcem úřadujícího polského ministra zahraničí Jacka Czaputowicze. Podle profesora Žurawského nenesou Rusové odpovědnost za všechny uprchlíky, kteří zaplavují Evropu, jisté však je, že „udělali co mohli, aby [ten problém] zvětšili ... a vnesli do politické scény v evropských zemích takový zmatek, jakého jen jsou schopni. Rusko je hlavním spojencem Asada i Íránu....". Podle něj tito spojenci Ruska přivedli uprchlický problém k maximálnímu rozměru. Prof. Žurawski též poukázal na „hybridní, polokriminální struktury, složené dílem z FSB a dílem z lokálních mafií, v Bosně a Hercegovině". I ty sehrály roli v přesunu uprchlíků přes Balkán do srdce Evropy. „Z toho plyne závěr;' dodal, „že Rusko mělo nástroje, jak udělat potíže co největší." Skutečnost, že Evropa není schopna nalézt přímý důkaz, v tom nehraje roli'.[24]

Prof. Žurawski též podotkl, že „antiimigrační strany na Západě jsou obvykle proruské (Front National, AfD). Prohlubování krize tak napomáhá stoupencům Ruska na Západě". Tuto poznámku bychom neměli přehlédnout. (Kalašnikov na tento faktor - o rok dříve, než uprchlická krize propukla - učinil narážku svou zmínkou o Maďarsku.) Hlavní roli zde hraje manipulace s evropskou pravicí. Moskva má veškeré důvody věřit, že s nárůstem závažnosti uprchlické krize budou evropské antiimigrační strany získávat na politické přitažlivosti. Má tudíž důvod do evropské pravice investovat. Souběžně Moskva využívá svých agentů v evropské levici. Ti krizi posilují politikou „politické korektnosti". Zatímco levice popohání krizi kupředu, pravicová opozice narůstá a hledá ochotné spojence-což ji vhání do otevřené náruče Moskvy.

Tento proces už možná probíhá v Maďarsku, kde se premiér Viktor Orbán posouvá směrem k Moskvě. [25] Šéf maďarského generálního štábu, generál Tibor Benko, říká, že není nutné, aby Maďarsko nakupovalo výzbroj výhradně ze zemí NATO. Rusko nyní modernizuje za 64 mil. dolarů maďarské vrtulníky Mi-24 a Mi-17.[26] Snad ještě více alarmující je snášenlivost premiéra Orbána vůči ruskému pronikání do maďarské pravice. Někdejší maďarští antikomunisté nyní - ruku v ruce s ruskými představiteli - oslavují sovětského kosmonauta Jurije Gagarina. Podle dvou spisovatelů (Péter Krekó a Lóránt Gyori) investovalo Rusko politický kapitál do „nenávistných skupin ve střední Evropě" finančně provázaných „též s násilnickými organizacemi ve střední a východní Evropě...'[27] Jde o záměrnou strategii:

 V moskevském arzenálu aktivních opatření a hybridního válčeni se stále více zamlžuje hranice mezi prostředky násilné a nenásilné povahy. A tento proces probíhá dvěma směry: nejenže lze udělat zbraň z informace, ale i násilnických organizací lze použít jako nástrojů nátlaku bez přímého použití sily. Pronikání Kremlu do okrajových stran a paravojenských organizaci ve střední Evropě je vysoce účinné. Dají se snadno koupit či ovládnout, neboť jako extrémistické skupiny mojí tendenci být malé a snadno manipulovatelné.“[28]

 Jaká je konečná strategická hodnota pronikání do okrajových stran a paravojenských skupin a manipulování jimi? Nezapomeňme na tuto otázku při pohledu na současný chaos na Blízkém východě. Dřívější podpora teroristických organizací všech odstínů ze strany Ruska ztrácí stále více svou záhadnost.

Dr. Cerneaová se zeptala Maria Bostana, bývalého rumunského ministra spojů a informací[29], zda souhlasí s poznámkami generála Degeratua. „Ve světle mých vlastních zkušeností ve veřejné službě a politice," odvětil Boston, „vřele souhlasím s jeho poznámkou, že Rusko má pravděpodobně podíl na migrační krizi a měli bychom vtom vidět hybridní válečnou operaci proti Západu." Dále zdůraznil, že „velmi důležitou složkou hybridní války je kulturní dimenze". Klíčovou roli zde hraje internet. Dlouhodobá investice Rusů do „propagandy, dezinformací a ovlivňování názorů a chování" nemůže být podceňována. Boston vysvětlil, že vidět to jen z krátkodobé perspektivy by bylo chybou.

 V ruské strategii je cosi, co se našim západním spojencům těžko vysvětluje. Jde o fakt, že se Rusko obvykle angažuje na obou stranách (skutečného či uměle vyvolaného) konfliktu. Na internetu například postřehneme, že pro ruskou propagandu, dezinformace nebo trollování na fórech a sociálních sítích je typické jedno: přinášejí zprávy, jejichž účelem je vytvořit nebo rozšířit konflikt mezi různými národnostními či náboženskými skupinami-Rumuni versus Maďaři, Poláci versus Ukrajinci, křesťané versus Židé atd. Současně povzbuzují skupiny s opačnými stanovisky - krajně levicové protitržní tendence versus libertariánské, práva LGB7 (versus] konzervativní křesťanský aktivismus, multikulturalismus hájící otevřenost hranic [versus] protiimigrační hnutí, atd. Rusko je tedy schopno vyprovokovat konflikty a krize a ovlivňovat témata veřejné diskuse v zemích, které jsou terčem jeho podvratné činnosti.

Západnímu myšlení s jeho binární logikou, podle níž nemůže být něco současně černé i bílé, může tato dvojakost připadat paradoxní. Rusové však nejsou Zápaďané. Na Východě se černá a bílá dají definovat mnoha různými způsoby. Ba co víc, ruští vůdcové ještě jedou podle mentality vytvořené marxistickou dialektikou, padle nlž je pokrok výsledkem neustálého konfliktu rozporů.

Západ jako by teprve teď přicházel například na to, že ruští internetoví trollové podporují souběžně nějaký určitý záměr i jeho pravý opak.[30]

 Boston vysvětlil jednu z klíčových ruských strategií. Jde o druh podle něj „obtížný" pro západní chápání. Jak to vyjádřil Rudyard Kipling: „Východ je Východ, Západ je Západ, a ti dva se nikdy nesetkají." Někdy v budoucnu se však bude Západ muset naučit reflektovat ruskou „strategii nůžek" - „že Rusko obvykle vystupuje na obou stranách ... určitého konfliktu". Pokud si lze z této studie vzít jedno ústřední ponaučení, Boston je zdůraznil.

Péter Krekó a Lóránt Gyori v článku „Nenávistné pozdravy z Ruska" (v originále From Russia with Hate, v narážce na From Russia with Love, v pořadí druhý film s hlavním hrdinou agentem jejího veličenstva Jamesem Bondem z roku 1963 - pozn. red.) vydaném think tankem Atlantic Council vysvětlují, jak polská kontrarozvědka „právě prověřuje Mateusze Piskorského, lídra polské levicové strany ... stejně jako bývalé aktivisty krajně pravicového polského Kongresu nové pravice (KNP) kvůli podezření ze špionáže ve prospěch Ruska".[31] To je uplatnění klasické ruské „strategie nůžek" v praxi.

Jaký užitek z uprchlické krize - je-li tedy součástí této strategie nůžek ­Rusko má? Za prvé, zesiluje se politické napětí mezi evropskou pravicí a levicí. Za druhé, pravici lze rozmanitými mechanismy vehnat do náruče Moskvy. Za třetí, podle scénáře „rozděl a panuj" pokračuje oslabování NATO. Za čtvrté, přirozeným důsledkem je obecná demoralizace a ztráta důvěry ve stávající instituce.

V rozhovoru pro Epoch Times v listopadu 2015 poukázal generál Degeratu na hluboký význam pochopení těchto souvislost(, když řekl, že bychom „měli nahlédnout, kdo těží" z uprchlické krize. „Čili,' vysvětlil, „prospěch z toho měli Rusové a v NATO se objevilo mnoho trhlin."

A dodal: „Tady vidíme tu „jednotu“ Evropy. Ta je tedy dokonalá! Naše evropská „jednota“ zní padesáti hlasy." [32]

Ti, kteří uspořádali toto cvičení, pochopili všechny naše slabiny a pořádné jich využili. A co ještě zBkali ... Mluví ještě někdo o ukrajinské krizi? Už vůbec ne. Je tu i f milión - tedy přesněji, 800 000 - uprchlíků z východní Ukrajiny a z Krymu, nejvíc z Donbasu. Osm set tisíc. Dále osm tisíc mrtvých. V té krizi zahynuly asi dva tiske dětí a těhotných žen. Na (televizní) obrazovce jsme je téměř nezahlédli, nekonala se žádná shromáždění, žádné zasedání rumunského parlamentu...[33]

 Degeratu je mimořádné vnímavý a další odborníci se sním shodují v hodnocení, že Rusko vede proti Evropě hybridní válku. „Někteří z nás možná uvažují příliš vojenským způsobem a mají otázky, jejichž kladení je nepatřičné;' řekl Degeratu.

 Přímé svědectví syrského generála o dvojí hře Ruska

V útržku rozhovoru, který v září 2015 poskytl Witoldu Gadowskému syrský brigádní generál Ahmad Aljjdeaa, voják s třicetiletou zkušeností ze syrské armády, který je rovněž náměstkem ministra obrany syrské exilové vlády, najdeme ohromující odhalení. Podle tohoto generála „jsou ruští důstojníci soustavné přítomni ve složkách syrské armády a podporují tam režim Bašára Asada". „Rusko;' dodal k tomu generál, „má zájem na chaosu v Sýrii. V Rusku jsou též čtyři vojenská výcviková střediska, kde se trénují fanatici, kteří potom tvoří důstojnický sbor v oddílech Islámského státu (ISIS). Mezi účastníky výcviku jsou i Čečenci."[34]

S tím souvisí jiný zvláštní titulek: „Na ústupu z Iráku poztráceli teroristé ISIS své ruské pasy."[35] Dále se uvádějí tato fakta: „Iráčtí vojáci, kteří koncem minulého týdne obsadili budovu univerzity  v Mosulu předtím drženou Islámským státem, zveřejnili, co se našlo v evidenci jako identifikační papíry islámských teroristů, u nichž se většinou ukázalo, že jde o Rusy."[36]

Opět jde o případ „strategie nůžek". Moskva zdokonalila jemné umění inscenace fingovaných válek a předstíraných roztržek falešných front sestavených z „užitečných idiotů".[37] Nikoho by nemělo překvapit, že Rusko v Sýrii a v Iráku rozmisťuje teroristické i protiteroristické síly. Užívali tohoto postupu za sovětsko-afghánské války v osmdesátých letech a znovu za nedávných válek v Čečně.[38]

 V tomto klíčovém okamžiku bude možná užitečné připomenout něco z historie. V červenci 2005 řekl ruský přeběhlík z KGB/FSB Alexandr Litviněnko polskému listu Rzeczpospolita, že Ajmána al-Zavahrho (tehdy druhého nejvyššho velitele al-Káidy) vycvičila v roce 1997 v Dagestánu FSB. Litviněnko podle bývalého důstojníka zahraniční rozvědky Konstantina Preobraženského „odpovídal za uchování přjezdu al ­Zavahrího do Ruska... v letech 1996-1997 v tajnosti."[39]

Přeběhlík z rumunské rozvědky, generálporučík Ion Mahai Pacepa, popsal zneužívání arabských teroristických organizací Moskvou po celou dobu studené války ve svých knihách.[40] Víme, že Rusko odhodlaně stojí za islámským teroristickým režimem v Teheránu. Badatel Antero Leitzinger vysvětlil: „Moderní terorismus se zrodil v průběhu let 1967-68. Mezinárodní socialisté (komunisté) začali s tímto způsobem po celém světě zároveň, což by v nás mělo vzbudit podezření, že má společné kořeny. Pak je vtom následovali národní socialisté, kteří z marxistů muslimského původu udělali islamisty marxistického původu."[41]

 

Mezi nejbližšími kumpány Chomejniho bylo mnoho komunistů, kteří si příhodně nechali narůst tradiční plnovous. Mustafa Alí Chamran, předtím než založil tajnou společnost Rudých šíitů, studoval v Kalifornii a v Egyptě. K jeho žákům později patřil ministr zahraničí (Íránu - pozn. red.) Ibrahim Jazdí, ministr ropného průmyslu (Íránu - pozn. red.) Mohammed Gharazi a libanonský kolega ze studil na Kalifornské univerzitě v Berkeley, Hussein Shaikh al-ISlam, který řídil obsazení amerického velvyslanectví v Teheránu. Toto obsazen(, krátce před sovětským vpádem do Afghánistánu, dalo íránskému radikalismu nový c(I: antiamerikanismus... Mohammed Behešt jehož smrt při bombovém útoku 28. června 1981 (záhadný atentát v sídle vládnoucí strany, při němž zahynulo 73 vedoucích představitelů - pozn, red.) je stále opředena tajemstvím, pobýval ve Východním Německu. Bývalý kumpán Chomejního a ministr zahraničí Sadegh Ghotbzadeh se úspěšně přizpůsobil novému režimu. Ghatbzadehovi i Chamranovi se dostalo teroristického výcviku od Palestinců. V době Ghotbzadehových studil v USA jej naverbovala (sovětská) GRU.4'[42]

 Pokud jde o sovětsko-afghánskou válku, Leitzinger vyložil, že si sovětské vojenské ofenzívní zpravodajství GRU koncem osmdesátých let osvojilo zvláštní schopnosti, zejména „jak manipulovat islamisty a jak dosáhnout toho, aby si komunisté (z frakce „lidových mudžahedínů" zvané Khalq) nechali narůst plnovousy a přidali se k těm, o kterých panovalo přesvědčení, že jsou jejich nepřátelé". Podle Leitzingera „tato ,Khalq­strategie' zajistila úspěšnou alternativu k ortodoxnější ,strategii Parchom' spoléhající se na ideologicky ne až tak náboženské spojenectví' :[43]

 Leitzinger argumentoval tím, že se ruské tajné služby v devadesátých letech „dokázaly pevně chopit mezinárodního terorismu, a zvláště) islamismu". Terorista je v podstatě zvláštním druhem agenta provokatéra. Západní analytik jen obtížně nalezne v afghánsko-sovětské válce a v první a druhé čečenské válce široké spektrum použitých technik provokace. Bývalý představitel CIA T. H. Bagley a přeběhlé z KGB Petr Děrjabin uvedli, že „sovětské provokaci ... Západ stále dostatečné nerozumí. Pro lidi žijící v bezpečí demokratického systému je asi těžké si představit, že by vládcové systematicky používali takových nepřátelských technik proti vlastním lidem"[44]

 Pokud války Moskvy v Afghánistánu a v Čečně vznikly na základě provokací teroristů a pokud jejich cílem bylo radikalizovat islám, proniknout do něj a přeorientovat jej proti Západu, potom se jeví tyto války v Afghánistánu a v Čečně ve srozumitelnějším světle. Sovětský svaz nevpadl do Afghánistánu z konvenčních důvodů, nebo aby jej klasickým způsobem vojensky ovládl.

S nástupem uprchlické krize v Evropě, doprovázené pravděpodobnou přítomnosti tisíců teroristů usazených vdovu chráněných muslimských utečenců, by měli nejmenší náznak ruského angažmá - nebo angažmá islamistických prostředníků Ruska - vyvolat napříč evropským bezpečnostním establishmentem poplašnou tsunami. Vzhledem k historii pronikání Moskvy do islámu a ke stále zřetelnějším důkazům dvojí hry Ruska by se měl v každé analýze uprchlické krize objevit Kreml coby nejpřirozenější podezřelý. Je nepochybné, že cokoli jiného by bylo nezodpovědné.

Americký generál Philip Breedlove, vysoký velitel NATO v Evropě (dnes penzionovaný, čtyřhvězdičkový generál - pozn. red.), podle zprávy BBC řekl, že Rusko a Sýrie „záměrně používají migraci jako zbraň ve snaze převálcovat struktury Evropy a zlomit její odhodlání". Zmínil se o tom, že Rusko používá barelových bomb proti syrským civilistům. A co že je účelem takových bezhlavých útoků? Podle něj „vyhnat je [davy lidí] na pochod" do Evropy. [45]

Masy lidí bez domova, kteří se drží nepřátelského náboženství - to je první problém pro Evropu. Dalším je terorismus. Od počátku uprchlické krize týrá Evropu dosud nevídaná vlna teroristických útoků (a to vůbec nemluvíme o znásilněních a loupežích). První přišla na řadu Paříž s vraždami z listopadu 2015, pak bruselské pumové útoky v březnu 2ot6, poté v červenci 201ó útok nákladním automobilem v Nice a na kostel v Normandii. Pak přišla série islámských útoků bodnými zbraněmi po celé Evropě.[46]

Některé z našich (výše uvedených) zdrojů prohlásily, že s moderním terorismem muslimy seznámil před půlstoletím komunistický blok. Na to nesmíme, když hodnotíme podivné milostné románky levice s islámem, zapomínat. „Takzvaní bolševici, neboli komunisté; ` řekl bývalý podplukovník KGB Konstantin Preobraženskij, „viděli od samého počátku v muslimech záložní (armádu) - lidský zdroj světové revoluce. Ne všichni lidé vědí, že svou druhou výzvu po Velké říjnové socialistické revoluci v roce 1917 Lenin adresoval muslimským dělníkům...".

 Preobraženskij pokračoval:

 V té době byl islám náboženstvím utlačovaných lidí kolonizovaných Západem. Jak to řekl Lenin v době Komunistické internacionály: „Západ existuje na úkor Východu." Takové závěry a nápady můžeme slyšet i dnes. A jakmile došlo v Rusku k revoluci, ruští muslimové ji okamžitě podpořili, takže vznikly komunistické muslimské vojenské organizace. Muslimští komunisté svrhávali místní buržoazní muslimské vlády, které se objevily v carské říši.[47]

 Muslimové prchající do Evropy: ruská politika

Antoni Rybczynski poznamenává: „Migrační krize v Evropě je do značné míry dílem ruské politiky..:' A dále: „Již tehdy ... když nikdo neočekával ruské nájezdy v Sýrii, přišel Vladimír Putin s varováním, že Evropa bude muset čelit velkým problémům spojeným s přílivem imigrantů." Tímto způsobem podpořila Moskva Asada a zároveň podrývala Evropu.[48]

Tutéž myšlenku zdůrazňuje další titulek na Niezalezna.pl: Putinova ďábelská hra - vývoz muslimských přistěhovalců do Evropy." Článek začíná slovy: „Norští představitelé se domnívají, že invaze uprchlků do jejich země je ruskou provokací: [49]

V řijnu 2015 vyslovil český ministr obrany Martin Stropnický myšlenku, že transporty uprchlíků do Evropy pravděpodobně financuje Rusko. „Nemám sice pro tuto informaci stoprocentní důkaz;' řekl., „ale také ji nemohu ignorovat,"[50] Vzhledem ke všemu, co víme, je jeho domněnka logická. Je rozumná. Prakticky: proč by nemělo Rusko - které má ozbrojené islámské teroristy po celé Asii - vyzbrojovat islámské teroristy v Německu, Británii, Francii nebo Švédsku?

Podle příslušníka Estonské národní obranné ligy (EStonian Defence League, Eesti Kaitseliit, dobrovolnická paramilitární obranná organizace úzce spojená s armádou a ministerstvem obrany - pozn. red.) Antse Laaneotse „je Putinovým záměrem pokud možno rozložit Evropskou unii a NATO". A Rusko, jak dodává, podporuje „euroskepticismus".[51] Mnohem pravděpodobnější je, že ruská strategie zahrnuje řadu jemných a nepřímých cílů. Rusko může prostřednictvím podnikavého zločince ­stejně jako tomu bylo s činnost( nedávno zesnulého Mohammada Fahima v Afghánistánu - ovládnout některou zemi, kterou hájí NATO. A paralyzovat tak srdce Afghánistánu nebo Evropy způsobem, který je výsměchem evropskému soucitu.

Předseda Nejvyšší rady Litvy (vznikla 10, března 1990 a šlo o dočasného nástupce Nejvyššího sovětu Litevské SSR, který byl po přijetí nové ústavy v roce 1992 nahrazen litevským parlamentem Seimas - pozn. red.) Vytautas Landsbergis si v září 2015 u uprchlické krize povšiml čehosi téměř totožného s jinými, které jsme zažili:

 Přemýšlel jsem o tom, kdo z toho má těžit, a už to vím. V současné krizi je veškerá pozornost soustředěna na Evropu. Nikdo už nemluví o Ukrajině, ačkoli i tam jsou téměř dva milióny uprchlíků. Putin je vypudil, a těm nikdo nenabízí, aby šli někam za lepším... [52]

 Podle Landsbergise znamená současná přistěhovalecká krize pro evropskou civilizaci hrozbu.

 Evropa se ocitla tváří v tvář velkému nebezpečí pro svůj vlastní systém, ba dokonce pro svou vlastní civilizaci. Dříve se Němci opájeli iluzemi, že dokáží integrovat milión Turků, že se z těch Turků stanou Němci a nebude s tím žádný problém. Nefungovalo to. Vznikla ghetta, stát ve státě, a to představuje obrovské problémy... [53]

Člen ukrajinského parlamentu Anton Gerašenko na Prvním televizním kanálu konstatoval:

Migrační krize v Evropé vznikla kvůli Putinovi. Válka v Sýrii vypukla v roce 2ott, migranti však zaplavili (Evropu] jako velká řeka na jaře 2015. Rusko poté, co na ně Evropa uvalila hospodářské sankce, dospělo k rozhodnutí: „Pojďme jim zavařit." Ajeden problém hned vytvořili: přidělili tisíc amerických dolarů na hlavu (každého) uprchlíka, který bude dopraven ze Sýrie do Evropy. Milión uprchlíků - to je miliarda dolarů. To pro Putina neznamená nic... [54]

Evropu to však stojí mnohem víc než miliardu dolarů. Gerašenko dodal, že v Evropě se vytváří ovzduší xenofobie a zároveň roste vliv různých nacionalistických stran, známých svým vstřícným postojem vůči Putinovu Rusku.

Závěr

AY už uprchlickou krizi vyvolává cokoliv, moskevští stratégové těží ze situace naplno. 7i, kteří znají ruskou politiku nejlépe, kteří jsou zeměpisné dál na východ, véd(, že Rusko má co získat. Pokud chybí přímý důkaz, „zbraň, ze které se ještě kouří", je tu přinejmenším zbraň nabitá. A ta je, mohli bychom říci, namířena na srdce Evropy.

Pokud jde o důkaz, stratég nenosívá bílý laboratorní plášť a k porozumění světu nedospívá akademickou procedurou. Není to prokurátor, který by byl povinen dokázat svůj případ u soudního dvora. Pro stratéga je „válka pouze pokračováním politiky jinými prostředky", jak ji ve svém proslulém výroku definoval Carl von Clausewitz (pruský generál a slavný stratég - pozn. překl.). Kdyby vojenští a političtí stratégové jednali pouze na základě vědeckého důkazu - nebo se spoléhali na důkazy užívané k přesvědčení poroty - nebyli by schopni jednat vůbec. Voják i státník usuzují spíše s užitím zdravého selského rozumu.

Zamyslete se nad následující analogií: dejme tomu, že je 2. prosince 1941 a posádka amerického letadla zpozoruje, že mezi Aljaškou a Atolem Midway se směrem na východ pohybuje šest japonských letadlových lodí. Rozumný stratég z toho usoudí, že Japonci zamýšlejí zaútočit na americkou námořní základnu v Pearl Harboru. Rozumný stratég by byl úplný blázen, kdyby prohlásil, že „pro japonský útočný záměr nemáme důkaz". Za daných okolností by bylo pedantské říkat, že „nebylo vidět kouřící zbraň". Strategie diktuje zcela odlišnou teorii poznání. Zpráva o pohybu japonských letadlových lodí představuje nabitou zbraň, která míří na americkou tichomořskou flotilu. Zodpovědný vojenský velitel nebude čekat, až puška vystřelí. Americký admirál, který umí vyvodit správné závěry, bude přesně vědět, co má udělat. Zburcuje flotilu v Pearl Harboru a učiní potřebná protiopatření. Jako jeden z velitelů flotily by měl vědět, že každý pohyb nepřítele vyjadřuje záměr. To musí být základem jeho jistoty, jeho praktických znalostí.

Vyjádřeno v termínech muslimské uprchlické krize v Evropě: zprávy o výcvikových táborech Islámského státu v Rusku, zprávy o tom, jak ruská GRU/SVR a ruská mafie napomáhají mohutnému přílivu uprchlíků, zprávy o infiltraci Rusů do teroristických organizací po celém muslimském světě atd. představují nabitou zbraň. Musíme tyto zprávy posuzovat jako stratégové - ne jako společenští vědci či akademici. Toto musí být základem nové strategické metodologie pro řešení problému muslimských uprchlíků. Jistě, netýká se to prostě pouze islámu. Ukazuje to na ruské vměšování. Pro správné zhodnocení širší situace je třeba ruskou strategii chápat jako součást většího strategického celku.


Poznámky:

[1] http://www.fronda.pl/a/gadowski-dla-frondapl-agenci-panstwa-islamskiego-wsrodimigrantowf,57134.html?part=1

 [2] Tamtéž.

[3] http://www.vocativ.com/news/224151/syria-government-assad-kills-more-civilians-thanisis/index.html

[4] http://www.vocativ.com/news/247479/russian-airstrikes-killed-more-syrian-civilians-than-isis-fighters/

[5] https://en.wikipedia.org/wiki/Russian_military_intervention_in_the_Syrian_Civil_War

[6] http://ileanajohnson.com/2015/12/witold-gadowski-polish-journalist-talks-to-fronda-pl-about-syrianrefugees/

[7] http://www.businessinsider.com/organized-crime-is-now-a-major-element-of-russia-statecraft-2015-10

[8] http://ileanajohnson.com/2015/12/witold-gadowski-polish-journalist-talks-to-fronda-pl-about-syrianrefugees/

[9] https://www.americanthinker.com/articles/2011/02/usegypt_relations_under_attack_1.html#ixzz58JwFkwoF

[10] https://www.forbes.com/sites/richardminiter/2011/08/18/the-exciting-notion-of-arab-spring-is-ajedi-mind-trick/#2ab603254ce7

[11] Tamtéž.

[12] Rozhovor s bývalým představitelem výzvědné služby uskutečnil J. R. Nyquist pod podmínkou anonymity.

[13] Předsedou Katehonu je Konstantin Malofeev, ruský oligarcha s úzkými vazbami na Aleksandra Dugina, dříve zakladatele Nacionálně-bolševického hnutí (společně s Eduardem Limonovem). Byla to strana, která kombinovala nacionalismus s komunismem (a představovala tak prototyp rudohnědého hnutí). Později Dugin změnil své ideologické vyznání na směsici panevropských a eurasijských idejí s nihilistickou metafyzikou, jejímž cílem bylo ospravedlnit celosvětové protiamerické spojenectví mezi tradicionalisty a marxisty. Všechno je to protkáno chabě maskovaným leninským stylem protikapitalistického chiliasmu, plným snahy o uspíšení „času konce“, kdy Kartágo (tj. USA) bude zničeno. Duginovu zástěrku – pravoslavné křesťanství – bychom neměli brát o nic vážněji, než jeho zástěrku národoveckou. Veškerou jeho ideologii tvoří – před nezasvěcenými utajené – ospravedlňování pro obnovu SSSR jako Třetího Říma (srov. Erich Voegelin – pozn. red.). Jeho nepřáteli jsou dávní nepřátelé Sovětského svazu, jeho přáteli dávní přátelé téže velmoci. Duginovu sofistikovanou filozofii bychom neměli brát vážně, třebaže jeho dřívější fascinace černou magií Aleistera Crowleyho (britský okultista a esoterik na přelomu 19. a 20. století – pozn. red.) by zasluhovala hlubší prozkoumání. Právě jeho flirtování s ezoterickými myšlenkami mu přece pomohlo získat příznivce v řadách tzv. alternativní pravice, zvláště mezi novopohany, okultisty a súfisty. Jeho údajný pozitivní přístup k tradičnímu křesťanství vede k závěru, že si vědomě pohrává s dialekticky protikladnými teologiemi a ideologiemi. Užívá konspirační teorie jako nástroje k podpoře své protiamerické agendy, přičemž zároveň předstírá, že podporuje prezidenta Donalda Trumpa, kterého prostřednictvím vysílání v angličtině chválí za zastavení globalismu a „rozmachu liberální ideologie“. Ve svém anglickém vysílání chválí též Alexe Jonese (americký moderátor politických rozhlasových besed – pozn. překl.) a jeho portál Infowars. Pro seznámení s Duginovým anglickým vysíláním viz: „The Mystic Shaping Russia’s Future and Bringing Back the Dark Ages“, https://godsandradicals.org/2017/03/28/the-mystic-shaping-russias-future-andending-the-modern-era/. Viz též http://www.4pt.su/en/content/who-aleksandr-dugin a https://www.nationalreview.com/2014/06/dugins-evil-theology-robert-zubrin/.

[14] http://katehon.com/article/tragic-loss-red-pasha

[15] http://www.trevorloudon.com/2013/06/exclusive-part-2-former-kgb-colonel-victor-kalashnikov-onthe-dangers-of-putin-worship-russias-anti-western-alliance-with-islam-israel-syria-iran-and-thekremlins-grand-strateg/

[16] Tamtéž.

[17] http://conservativeread.com/former-kgbs-victor-kalashnikov-dangers-of-putin-worship-russiasislamist-alliance-plans-to-destroy-nato/

[18] http://directorblue.blogspot.com/2013/07/were-911-terror-attacks-false-flag.html

[19] https://www.youtube.com/watch?time_continue=27&v=F6vj0z_oZIs – asi po patnácti minutách rozhovoru.

[20] Tamtéž.

[21] http://adevaruLro/intemationaI/QUropa/adevarul- ive-generalul-degeratu¬despre-cdza~imigrantilorrusia-cea-genereaza-criza-acestei-migrati~excesive-7,5se~sd~df8eaafabzcot4abefndex html

[22] Tamtéž.

[23] Tamtéž.

[24] Z písemné odpovědi, kterou dal Žurawski dr. Cerneaové.

[25] www.newsweek.com/vladimír-putin:meetshuogary-v'ktor-orbanaae~da¬gas5n~iet-sanct~nssstz~óa

[26] http://www.defencez4.pl/geopolityka/wegrysieibsoja~Léan-kupí spg -eLw-oosji

[27] http:/Iwww.atlanticcouatiLorgLcomn tl 2 tl rt I~'d=3soo6Hm¬~~--ith-hate-thekremln-s-support-for-violentextremism~central europe

[28] Tamtéž.

[29] eostan byl ministrem od listopadu 2015 do července 2016.

[30] Písemná odpověď, kterou dal bývalý ministr spojů a informací Marius Bostan na otázku dr. Cerneaové, datováno 3. března 2018.

[31] w~vsV.atlanticco~nciLorgLtQmpone~<onte~a!i<Ie-id~5796:from ruce-witli-hafe-tbe-kremlinasupporYior-violentextreni sm-'n-central¬europe

[32] http;/ o<ht mes-roma~ com/video/constantin-degeratutůza¬refugiatilor-a-fost-o-operatiuneorganizat -aut 9g

[33] Tamtéž.

[34] https://wpolityce.pllswiat/1699B81yiyjski$eneral-oskarza-w-rosy s k I -f rysy-kt v t silajasze~Lpanstwa4sJamskiego

[35] Íagiellonia-orgLycofujassieojovVCyisissgubili-swe-rosyjskie¬paszporty/

[36] Tamtéž.

[37] Viz zvláště: Vao Ming-le, 7heConspiracy and Death of Lin Biao (tg83). Obsahuje výklad o tom, jak generál Lin Piao v roce tg7t tajné připravoval předstíranou válku se Sovětským svazem.

[38] Viz zvláště: eearden and Risen, 7heMain Enemy: The Inside Story of the CIA's Final Showdown with the KGB (New York: Random House, zoo3), str. z33

[39] httRS//eo=wJkipedia.org/wiki/PIr~cander L'ri'nenko#c'te nore-bg

[40] Ronald Rychlaka Ion Mihai Pa<epa, Disinformation: FormerSpryChief Reveals 5ecret Strategies for UnderminingFreedom, Atta<king Religion, and PromotingTerrorism (WND Books, 2ot3). Viz téi: Pa<epa, Red Horizons: The True Story of Nicolae and Eana Ceausescus' Crimes, Li festyle. ond Corruption (t99o)

[41] Viz též:článek Antera Leitzingera, in:7he Eurasian Politician-č.5 (duben¬září zooz), "The Roots of Islami< Terrorism",

httpJl jy f/- ph I / pssue5/roots.htm

[42] Tamtéž. Leitzinger k tomu cituje z těchto pramenů: Livingston & Halevy, Inside the PLO (USA, tggo), str. t53-t5q; dále: Kuzichkin, Inside the KGB-Myth and Reality (Frome, tggo), str. 3oz.

[43] Leitzinger odkázal na závěrečnou univerzitní práci finského badatele Anssiho Kullberga o zaměření ruské geopolitiky na Stranu islámské obrody, založenou „pod dohledem KGB" (Kullberg) v Astra<hani v červnu tggo.

[44] Deriabin and Bagley, KGB: Masters of theSoviet Union (New York. t99~). str. z5z.

[45] httR~www.bbc.COm/aE-wS/world-eurooe-aoobn8

[46] http://t /q6ooq8t/ -temori5m-t mel'ne-berl'n-pař s-n ~e¬brussels/

[47] Konstantin Preobrazhensky: "HOw the Russian Communists Run Islam." https://www.bing.comlvideos/sear<h?q=Preobrazhensky+Konstantin+HOw+ the+Russian+Communists+run+ISIamic+Terrorism+https%3a%zf%zfwww.yout

ube.com%zfwatch%3fv%3doAqMCLqTRFO&PC=ACTS&refig=ebfoef63o63f4cg 48bcf96c6oaeb434a&ru=%zfsear<h%3fq%3dPreobrazhensky%zbKOnstantin% zbHOw%zbthe%zbRUSSian%zbCommunists%zbrun%zblslamic%zbTerrorism%zb https%z53A%zSZF%zSZFwww.youtube.<om%zSZFwatch%:53Fv%z53DOAqMCL qTRFO%z6FORM%3dEDGNCT%z6PC%3dACTS%z6refig%3debfoef63n63fq<948b cf96c6oaeb434a&view=detail&mms<n=vwrc&mid=n9EODC3nD497F37 3787~9EC~DC3~D497F373787&FORM=WRVORC

[48] /lttp://Oiezalezna.pl/777_01-jakput ~'-as~d-orodukuja-uchodzcow-rosjan é¬stosuja-t~yke-z-wojpy<zecz-nsk'e'

qgh~z; ni z~lezn~.pl(737-4diabelskagra-putina-rosja-ekspoctuje¬islamskichimigranto~do-eu~otzy 5o hst : www. ~-ire-otg/neros/czechminister-of-defeose-itis-possible thatfussiaisliDancine~thé fl - f- f g -t~

[49] xxxxx

[50] xxxxx

[51] vcxfghfg  SWttp~//www uavi re or n w est~nia~olitcian-ru55ia-uses-the¬migration-crisis-as-part-of-itshybrid-warit 5z 11ttP://lwlt/ i wa~nd57erg~ryzv~e-zy~z5ami-winna-[es -~ja/ 53 Tamtéž.

[52] xxxx

[53] cfgghj

[54] https,/Ine~ose~al Ip fY /gerashhenko-kiz3-migranto--dly~¬vr - ri y~l-puiin.ht-ml

© Vox Occidentis, Bmo, 20188. Russian Strategy and Europe's Refugee Crisis by J. R. Nyquist and Dr. Anca-­Maria Cernea, May 29, 2018. Se souhlasem autorů převzato z Center For Securiy Policy. Přeložila PhDr. Ivana Kultová. Vydáno jako mimořádná příoha měsíčníku KONZERVATIVNÍ LISTY, ISSN 1803-9340, v září 20188. Jeff R.Nyquist je nezávislý politický analytik a publicista z Kalifornie. Je autorem několika knih a dlouhá léta přispíval do významných kon­zervativních internetových portálů v USA zejména na téma geopolitického vlivu levicového hnutí. Dr. Anca-Maria Cemea je významná rumunská lékařka a publicistka, věnující se zejména problémům následků komunismu v Evropě a nověji kulturního marxismu. Vox Occidentis,z.s., Lužná 291/19, 617 00 Brno www.konzervativnilisty.cz