O jednom domě a třech estébácích

V roce 1998 jsem si postavil podkrovní byt s ateliérem za své peníze do majetku města. Tehdy dalo město k dispozici desítky takových, půd, postavených bytů byly stovky. Protihodnotou mělo být odpuštění nájmu na 30 let. O 5 let později město nabídlo dům k prodeji. Založili jsme družstvo a dům koupili. Závazky k 6 podkrovním bytům byly převedeny na družstvo tvořené 43 družstevníky.

Další 4 roky jsem dělal předsedu. Za pár korun jsem byl projektantem, zadavatelem výběrových řízení, dozorem, organizátorem. Ten dům mi změnil život. Mým místopředsedou byl jistý Syřan cca v mém věku, Ing. PhD., dříve vyučující na škole, spolumajitel stavební firmy s podílníky u nás, v Sýrii a v Polsku, developer, obchodník s nemovitostmi, mluvčí Syrské menšiny v Brně, vždy v tmavém obnošeném obleku. Říkejme mu třeba „Kápo“. V ČT se objevil v půlhodinovém pořadu „Před půlnocí“. Mluvil jako prorok tří náboženství a moderátor mu div nevlezl do zadku. Ten člověk byl nebezpečný na první pohled.

Náš dům z roku 1924 byl značně zanedbaný. Padesát garzonek většinou obývaných důchodci, invalidy, svobodnými matkami, alkoholiky apod. Ze 43 družstevníků jsme těžko skládali orgány družstva, jakž takž kompetentních ve stavařině nebo podnikání nás bylo sedm. Jedenáct nájemníků nesehnalo 82 000 Kč na koupi bytu, který bylo možné obratem prodat za milion. Kápo přinesl vzor Smlouvy o půjčce a jedenáct zájemců si byty rozlosovalo.  

Od začátku se v domě děly „divné věci“, které jsem pochopil později. Např. poslední podkrovář, aniž jsme ho viděli, vzkázal ustavující schůzi, že chce být v představenstvu… Nelíbilo se nám to, ale nebyli lidi, tak skončil v kontrolní komisi (vzhledem k dalším událostem mu říkejme „Krtek“). Nebo: družstvo ještě nebylo majitelem a už jsme prohráli žalobu na 2 500 Kč… Pokladník přes moji urgenci nepotvrdil platbu a notáři nás po první upomínce zažalovali (ty notáře zajišťoval Kápo a po 10 letech tuhle zapomenutou historku připomenul Krtek.)

Nebo na schůzi nějaký do té doby mlčící nýmand náhle vystoupil s plamenným proslovem, ještě s pravopisnými chybami. Od počátku jsem podezříval Kápa, že je strůjcem těch zákulisních aktivit.  Hlavní spory byly o přispívání podkrovářů do fondu oprav. Jednou se Kápo na schůzi pokusil odvolat představenstvo, jehož byl místopředsedou...

Po 4 letech na mě Kápo udělal podraz a byl jsem odstaven. Připravil to, poštval na mě lidi, naházel na mě vše, co se nepovedlo, a taky jsem si naivně naběhl:

  1. Ztratil se účetní, museli jsme ho vyměnit. Všechno bylo špatně. Rekonstrukce stála hodně času a peněz. Toho účetního přivedl Kápo.
  2. Nájemci nebytového prostoru přestali platit. Za 3 měsíce dlužili sto tisíc a zmizeli.
  3. Do nově opravené plechové střechy teklo. Ačkoliv jsem navrhoval brněnského dodavatele, představenstvo vybralo firmu z Jevíčka. Zodpovědnost hodili na mě.
  4. A pak přišla oprava hal a schodiště. Vybrali jsme firmu, bylo vše projednáno, já a Kápo jsme na schůzi měli podepsat smlouvu. Kápo chtěl nějakou drobnost doladit, posunuli jsme to. Ještě chtěl něco doladit. Pak byly vánoce a po nich jsem firmě zadal práci bez podepsané smlouvy. Pak si Kápo usmyslel slevu. Pak si vymyslel další slevu… Utekl měsíc, firma dle nepodepsané smlouvy vystavila fakturu na 90 000.-. Zuřil jsem, ale netušil jsem, že nejsem na koni. Kartou jsem vybral 90 000.-, fakturu proplatil a nabídl rezignaci.

K mému překvapení rezignace byla přijata… Novým předsedou se stal člen výboru, vzhledem k dalšímu mu říkejme „Bílý kůň“ (zkráceně BK). Kápo neskrýval nadšení, konečně prý bude dům mít „profesionální vedení“.

 Zdokumentoval jsem provedenou práci, nechal vypracovat znalecký posudek a uložil do notářské úschovy 90 000.- Kč. A světe div se, nic se nedělo! Jen spolubydlící se divili, proč máme půl roku ve schodišti lešení, nikdo nepracuje, a musíme chodit po schodech v předklonu. Vypadalo to, že kdybych přilezl ke křížku, budu vyslyšen a „přibrán do party“. Věděl jsem, že to nesmím! Svolal jsem mimořádnou členskou schůzi a všechno jsem vyklopil. Většina lidí na mě byla několik let naštvaná. Byl to špatný rok. Ale to nejhorší mělo přijít za 5 let.

 Nebyl jsem zvolen do představenstva a další čtyři roky jsem měl volno. Docela jsem si to užíval. Nesměl mi vadit bordel v domě, cikáni, rozkopaný pozemek kvůli nedodělaným hydroizolacím, atd. V domě vládlo představenstvo včele s BK, Kápem a Krtkem.  V pětičlenném představenstvu jsme měli dva podkrováře.

 Nové představenstvo mělo nové priority: převody bytů do vlastnictví. V roce 2008 vzniklo Společenství vlastníků a BK byl zároveň předsedou družstva i pověřeným vlastníkem. A pak- světe div se – přišla NOVÁ OPRAVA STŘECHY za 1,5 milionu! v domě s vnitřním deficitem několika milionů… Největším křiklounem byl Krtek, ale teprve až prý Kápo na představenstvu bouchl do stolu se slovy „Tak jim tu střechu uděláme!“ všichni souhlasili. Prodal se kvůli tomu nebytový prostor v suterénu. Koupil ho BK…

S nesmírnými peripetiemi trvala oprava od roku 2008 do roku 2011. Do rozdělané střechy několikrát silně napršelo, firma z Třebíče částečně zkrachovala a nehlásila se.  

V polovině roku 2010 byla atmosféra v domě k prasknutí. Promočená podkroví, nedodělaná střecha, rozkopaný pozemek, žádné opravy, „nepřizpůsobiví“ nájemníci, vykrádané sklepy, nefunkční nebytový prostor (BK jej měl podle smlouvy adaptovat a začít přispívat na opravy). Sousedi nám říkali „dům hrůzy“. Tři čtvrtiny bytů už byly ve vlastnictví, Přibývali vlastníci koupivší byt za tržní cenu, nikdo jim ale neřekl o závazku k podkrovním bytům, takže dávali najevo své roztrpčení. A Kápo už vlastnil pět bytů! Třem stařenkám půjčil peníze, aby se mohly stát členy družstva. BK také propachtoval tři byty, kromě dvou, co mu zůstaly. Růst Kápova podílu se mi nelíbil kvůli možnému blokování rozhodnutí. Už teď to vypadalo, že někdo tlačí ceny bytů dolů, aby je mohl skupovat (to jsem ještě netušil, že BK je Kápův komplic!)

 V říjnu se konala první schůze SV, na níž jsem vystoupil s obavami z nejasného vztahu mezi družstvem a společenstvím. Chaos umožňoval nedokonalý zákon. Družstevník si převedl byt do vlastnictví, ale zůstával v družstvu! Mohl hlasovat na dvou místech, i když v družstvu nic nevlastnil. Naproti tomu čistí družstevníci ručili za škody celým majetkem družstva- svými byty. BK místo aby zahájil diskusi, schůzi ukončil!!! Události nabraly spád.

 Několik dní jsem se bál vycházet. Pak jsme se sešli s domnělými „protivníky“ (dámě jsem koupil kytku) a s údivem jsme zjistili, že každá strana jsme jinak obelhávána!!! (což bylo v atmosféře totální nedůvěry snadné). Byla to klika: pět lidí našlo společnou řeč a cíl: opravit dům a bydlet. Jako zázrakem jsme pokryli potřebné profese: manažer, projektant, ekonomka a dva technici. tři mlaďoši, dva starší kusy.

Pečlivě jsme připravili komplikovanou trojschůzi s notářkou a právničkou, s novými stanovami  a volbou orgánů obou subjektů. Všichni vlastníci na vlastní žádost vystoupili z družstva. Já jsem se stal předsedou zbytkového družstva (10 členů, 1/3 hlasů SV). Schůzi podle stanov vedl BK - což umožnilo Krtkovi provést nečekaný podraz!!! Prosadil, že bude na následné schůzi SV družstvo zastupovat, právnička briskně napsala plnou moc, kterou jsem váhavě podepsal a - Krtek hlasy mého družstva provolil do výboru SV Kápa: našeho třídního nepřítele!!! A nebyla zvolena ekonomka! A za družstvo jsem nebyl do výboru zvolen já, ale jiný družstevník!

Zíral jsem jako králík na kobru, neschopný slova! Bleskový superpodraz před očima všech včetně notářky a právničky (ta byla cinknutá, jak jsem později zjistil).

A měli jsme trojku pohromadě: Kápo, Bílý kůň a Krtek. Donutili jsme je odkopat se. Zvláště Krtek mě šokoval. Sedm let jsme v podkroví žili vedle sebe, hájili „naše společné zájmy“, a já nepoznal, že spolupracuje s „nepřítelem“!!! A není to žádné ořezávátko. doktor práv, inženýr ekonomie, člen KK Strany zelených, majitel a účastník několika firem. V roce 2017 hájil v pořadu „Máte slovo“ EET - spolu s Babišem. Politický žoldnéř. Dnes čelí částečné exekuci. A pozor- v jedné z jeho dřívějších firem byl spoluúčastníkem Rus !!! (ze zprávy BIS 2011 „…skupiny podnikatelů s napojením na ruské tajné služby dokáží ovlivňovat rozhodování zastupitelstev až na lokální úrovni…“ Pokud „ovlivněný zastupitel vystoupá do vysoké politiky, je připraven plnit zadané úkoly…)

 Schůzi jsme drtivě vyhráli, jejich manipulace nesplnila účel. Kápo ve výboru nic nezmohl, já i ekonomka jsme pro SV normálně pracovali a zástupce BD ve výboru byl normální.

 Teď bylo zřejmé, že čelíme útoku, o němž nic nevíme, že musíme dedukovat:

  1. Chtějí dělat dusno, stlačit ceny bytů a pak je skupovat? (Na Cejlu, kde jsem dřív bydlel, to tak prý chodilo: do „bělošského“ domu se přistěhovala olašská rodina, za rok několik příbuzných a za pár let ostatní uživatelé prodávali hluboko pod cenou…)
  2. Chtějí vyvolat konflikt mezi SV a BD a zlikvidovat družstvo?
  3. Chtějí takto přivést ke kolapsu celý dům?
  4. Nejspíš vše najednou. Už teď mají vyděláno. Např. Kápových pět bytů reprezentuje čistý zisk 7 mega (nájemné nepočítaje) při investici 0,5 mega během 5 let, takovou míru zisku nelze jinde dosáhnout.

Bezprostřední konflikt mezi BD a SV nehrozil, ale co kdyby do družstva přibyl nějaký hodně majetný subjekt? A přesně to se stalo. Jeden družstevní byt koupil manažer velké akciovky, která se v té době soudila se státem o 60 milionů…  

Žádný právník mi nedokázal poradit, až nový účetní družstva, otec naší právničky. Nejdřív nechápal, co mu povídám a pak se chytl: „Jo to je Arab, tak to jste měl říct hned!“ A začal vyprávět (měl totiž podobnou zkušenost s Arabem, který už vlastnil 1/3 jejich domu). Po podplacení úřadů byly prý do domů určených k prodeji nasazeny skupinky lidí. Po privatizaci měli vstoupit do orgánů družstva, později SV. v domě měli vytvářet neklid, chaos, blokovat rozhodnutí, stěhovat do domu nepřizpůsobivé. Postupně měli v domě vytvořit složitou právní kauzu a v okamžiku největšího chaosu, kdy jsou v domě dva právní subjekty, vyprovokovat soudní spor, ve kterém příslušníci skupiny stojí na obou stranách! Takový spor nelze vyhrát a po nárůstu advokátských honorářů vede k panickému útěku části vlastníků. Dům končí v řízeném konkurzu (v Brně prý operuje hned po Ústí druhá největší konkursní mafie). V některých domech se tato metoda uskutečnila, dostal jsem dvě adresy. Poslední nevěřící vlastníci byli policejně vystěhováni. U jedné z adres jsem dohledal odvolání družstva Včela v soudním sporu proti majiteli. Je to k nevíře, ale TOHLE je u nás „v souladu se zákonem“.

 Přišel čas zjistit stav „Titaniku“ a vytahat kostlivce ze skříní. Bylo jich dost:

  1. Nedodělaná střecha, teklo do ní díky špatným detailům, BK nám slavnostně předal několik znaleckých posudků z různých fází historie. Termovize ukázala strašné věci. Firma v rozkladu se nehlásila. Byly tu faktury za opravu SDK na 200 000, od Krtkovy spřátelené firmy… Dva podkrováři požadovali vysoké náhrady škod.
  2. Účetnictví SV a družstva bylo propletené dohromady. Peníze na opravu střechy (ve správě SV) byly na účtu družstva a podobně. Řádově milion korun.
  3. BK neplnil Smlouvu o výstavbě nebytového prostoru a nepřispíval na opravy.
  4. Odstěhovavší se podkrovářka dlužila 20 000 (skončilo úspěšnou žalobou BD a platbou).
  5. Kápo neměl zaplaceno a hrál s náma skořápky s pěti byty. Platil nepravidelně a pokaždé jinou částku.
  6. Byla tu řada „drobných dlužníků“ s celkovým dluhem desítky tisíc.
  7. Okolí domu rozkopané jako tankodrom.
  8. Nepřizpůsobiví nájemníci, zvláště v Kápových bytech.
  9. Vykrádané sklepy s přespávajícími bezdomovci.

 Dali jsme se do díla. Získali jsme 2 mega úvěr (i přes sabotáže), a do roka opravili okolí domu, vstup, halu, schodišťový prostor, vyměnili okna, atd. Po ultimátu střechařům jsme se domluvili i na dokončení střechy.

 Kromě projektování, dozorování atd. jsem chodil po právnících a dumal jak dál proti téhle drtivé přesile. V noci jsem se budil ve čtyři hodiny v propoceném pyžamu a do rána přemýšlel. Nejdříve jsem musel získat na svou stranu družstvo, dva noví podkováři považovali Krtka za „našeho ochránce“. Bylo to hrozné. Celý den jsem např. psal „veřejný mail“ z historie domu, a Krtek nám za čtvrt hodiny odpověděl… Samé lži, které nešlo vyvrátit. 

Krtek nyní družstvu hrozil žalobou na 400 000 za škody od zatečení (přitom jako člen představenstva byl za opravu spoluzodpovědný!!!). Pomohla mi zkušenost z dřívější rekonstrukce podkroví v majetku města (po restituci domu jsem se s majiteli tři roky soudil). Ohlásili jsme návštěvu výboru na prohlídku škod - a přišli jsme rovnou se soudním znalcem. Tak jsme získali důkaz, že škoda je 10x menší než tvrdil!!!

 Pak jsme zabojovali ve výboru.  Hlavním úkolem bylo rozdělit majetek, závazky a pohledávky původního družstva mezi SV a nové BD. Hlavní položkou byla střecha. Z původních dvou smluvních partnerů jich bylo pět plus dvě pojišťovny. Naštěstí jsme dodavatele nemuseli žalovat.

Výsledkem byla dlouhá excelová tabulka, několik Dohod o narovnání, o vypořádání nároků za škody, a dělení zbytku peněz, to vše schválené schůzí 85% hlasy. Lidi pochopili.

Těch ostrých, do detailu připravených schůzí bylo za dva roky pět. Za rok jsme byli dost silní, abychom estébáckou trojku vypakovali z orgánů SV. Pak jsme podali žalobu na BK pro neplnění Smlouvy o výstavbě. Chtěli jsme vložení věcného břemene (prostorem procházely páteřní rozvody a stoupačky. V té době byla v Ostravě podivná aféra s „neobyvatelným domem“ kvůli ucpaným odpadům). Rok se kroutil, pak kapituloval, jednotku dobudoval a prodal.

 Následovala série několika vzájemných trestních oznámení, po měsíci policií odložených.

Na další schůzi už mleli z posledního. v den schůze narvali do schránek letáky s pomluvami na výbor a především na mě. To už ale s nikým nepohnulo, našich 85% zůstalo. Čím víc jsme tlačili, tím víc zůstávali „jako kůl v plotě“. BK tehdy zděšeně prohlásil: „To není možné, jeden člověk…“ Ano, situaci jsem objevil, otevřel, vymýšlel obranu a jako jediný OSVČ odpracoval stovky hodin, ale bez spolupráce 5 lidí a získání vysoké podpory ostatních bychom to nezvládli!!!

To ale není pointa. Rok po eliminaci „Trojky“ se znovu začaly dít „divné věci“ a - museli jsme vyměnit účetního... Ve Svazcích StB jsem našel jméno jeho otce… Nebylo pochyb, jeho řecké příjmení se v Brně vyskytovalo jen 2x. A evidentně se znal s Kápem, o němž jsme na internetu zjistili, že je „agentem strany baas  s napojením na Syrskou ambasádu“… Taky v té době realizoval obchodní cenrum v části Brna, kde byla starostkou členka SZ. Náhoda? Proč mi ale účetní vyprávěl podrobnosti o zákulisních metodách? Myslím, že mě chtěl  vyštvat. Kdybych se tehdy odstěhoval, dům za sto milionů by změnil majitele.

A pak mi to došlo: náš dům není nijak vyjímečný, takových případů jsou v republice tisíce! Víme o nich z médií ale nedozvídáme se podstatu: že je to záměrná sabotáž prominentů minulého režimu (jakéhosi volného klanu) postupující v těchto krocích:

  1. V revolučním chaosu nepustit otěže moci
  2. Rozptýlit se do strategických pozic v nových subjektech (politických stranách, médiích apod.) 
  3. Vytvořit pro klan příznivé prostředí (legislativa, soudy, amnestie, mediální prostředí, privilegia...)
  4. Použít všech prostředků k posílení klanu (privatizace, tunelování, potlačování střední třídy, oligarchizace, desinformace...)
  5. Sabotovat příslušnost k EU a NATO, k západní civilizaci
  6. Posilovat vazby na Rusko a Čínu
  7. Postupně oslabovat a rozkládat demokracii

Metoda s kterou jsem se setkal je univerzální pro malou i velkou operaci:

  1. Rozdělení na nekomunikující skupiny a jejich ovládnutí
  2. Rozdmýchání hněvu a strachu
  3. Nastražení pasti
  4. Vytvoření chaosu
  5. Ovládnutí situace
  6. Řízená katastrofa

(Není náhoodu, že schema připomíná dvaapůl tisíce let starou metodu  Sun C´: "Nastražit léčky - vylákat nepřítele - předstírat zmatek - zničit nepřítele." )

Odtud plyne účinná obrana:

  1. Lidem důvěřuj ale prověřuj Používej mozek.
  2. Informace, informace. Rozrušuj informační bubliny.
  3. Realizuj pozitivní program, získej většinu lidí. 
  4. Se zlem nelze dělat kompromisy.
  5. Vytrvej za všech okolností. 
  6. Lež má krátkodobé úspěchy, ale pravda a morálka se nakonec prosadí. 

Dnes se do svazků StB dívám vždy, když mě zaujme něčí „divné“ chování. Případ Jarka Nohavici je známý, ale jsou tam např. Petr Žantovský, Ivan Hoffman (náhle přestal hořet pro ČSSD a vychvaluje Ano), Ivo Valenta, Dalibor Dědek, Jaroslav Bašta, Tomáš Hrdlička, Jan Kavan, Milan Knížák, Milan Kozelka, Oskar Krejčí, Vratislav Kulhánek, Jan Petránek, Radim Uzel (po Zemanově volbě se objevil mezi Hradními hosty).

Babiš má ve svém okolí asi 30 estébáckých důstojníků (proč se na něho lepí, když s nimi nikdy nespolupracoval?), někteří jsou potomky estébáků (zde je třeba ctít presumpci neviny. Např. ministra Pelikána, který se v případě Nikulin zachoval vzorně!). StB část svazků spálila, ale seznamy zůstaly. Být v seznamu samo o sobě nic neznamená, mohlo jít o sledovanou osobou apod. Teprve spojení s podivnou změnou chování vypovídá o možném vydírání.

Není mnoho lidí, kteří prošli touto zkušeností a porozumněli jí. Snažím se proto o ní podat zprávu, s různým úspěchem. Někdo řekne „co blbneš, honit estébáky“, jiný má jasno:„konspirační teorie“. další tyhle situace zná a považuje je za "běžné podnikatelské podpásovky“. Někdo řekne „o metodách se nemluví“. Teprve na demonstracích potkávám lidi s nesmiřitelným postojem vůči estébákům, díky osobní zkušenosti nebo informovanosti. Dostávám zprávy od nešťastných vytunelovaných obchodních partnerů, o uvržení do exekucí, o "krádežích v mezích zákona“. Skoro milion Čechů je v exekuci. Kolik z nich potkalo podobnou "skupinu podnikatelů" jako já a neví o tom? 

 Dnes máme v domě klid, jenom Kápo dluží 11 000.- Kč  za vodu a je na něj podaná žaloba… Tak nějak tuším, že mě nemá rád...