43 axiomů

[4] První informační revolucí byl vynález knihtisku, následovaný dvěma stoletími válek. Druhou byl vynález rádia, následovaný dvěma nejkrvavějšími světovými válkami. Na počátku dnešní lability stojí počítače, internet, sociální sítě a mobilní telefony. Zločinci dokáží využívat novinky dřív než státy.

Svět lidí je „Novou přírodou“. Subjekty (lidé, firmy, státy...) jsou po vzoru přírody uspořádány ve vrstvách umožňující změnu a růst v kterémkoliv bodě. Fraktální (soběpodobná) struktura takového systému zahrnuje řád i chaos. Čím vyšší úroveň, tím delší zpětná vazba. Informační technologie zpětné vazby urychlily a posunuly „meze růstu“. Ukazuje se, že absurdní vlastnosti fyzikálního mikro- a makrosvěta jsou vlastnostmi velkých souborů (složitost, mnohorozměrovost, relativita, neurčitost, kvantové provázání) a platí i pro svět lidí. Prostředí „uvnitř“ má vyšší stupeň organizace (více rozměrů) než „vně“ a je odděleno „polopropustnou obálkou“. Přechod od detailu k celku znamená prostup několika obálkami, cesta informace od jednoho subjektu k druhému rovněž.

Příroda řeší problémy na nejnižší úrovni, na níž jsou řešitelné. Některé funkce státu přecházejí na nižší úroveň (kultura), jiné na vyšší (bezpečnost). Globální patro regulací (globální bezpečnost, ekologie, toky peněz, antimonopolní pravidla ...) selhává a je nutné ho reformovat. Globální pravidla nelze vymáhat shora.

Vztah mnohorozměrného a našeho světa poprvé popsal Platón svou proslulou jeskyní (složitou realitu vnímáme jako stín, dvourozměrný obraz na stěně jeskyně ozářené ohněm). Některé rozměry lze vnímat pouze subjektivně, "uvnitř". Dva rozměry uměl zobrazit už pravěký člověk, třetí umíme díky perspektivě od 15. století, čtvrtý (čas) zachytil film a další rozměry lze dnes modelovat díky počítačům. Od roku 1905 žijeme v Einsteinově časoprostoru (4D), díky teorii strun zná současná fyzika 11 rozměrů. Matematicky je rozměrů (parametrů) libovolný počet, laik si víc než 4 rozměry nedokáže představit. Z nižší úrovně vypadá vícerozměrný systém jako chaos.

Občan je matematicky „mnohorozměrný tenzor“ s parametry:

Věk
Vzdělání
Bohatství
Pohlaví
Velikost sídla (město/venkov)
Vztah k práci (zaměstnanec/zaměstnavatel)
Vztah k minulosti a budoucnosti (konzervativec/progresivista)
Vztah ke kultuře a civilizaci (tradicionalista/modernista)
Vztah k autoritám (liberál/autoritář)
Vztah k celku (individualismus/kolektivismus)
Způsob rozhodování (rozum/cit)
Morální ukotvení a zodpovědnost (vysoká/nízká)
atd.

Politikcká praxe řeší dlouhodobé otázky a rozhoduje hlasováním, vystačí tedy s jedním rozměrem – pravice/levice. Při analýze je však nutné sledovat všechny parametry v celých škálách. Klasicky je politika považována za druh umění. Dnes díky technologiím přichází na pomoc politický marketing, což není důvod k likvidaci morálního rozměru politiky, naopak. >>

[5] Vláda jedné strany vede k nepotismu a tyranii.

V demokratické civilizaci (stejně jako v přírodě) je každá síla vystavena samoregulaci a konkurenčnímu tlaku (zaměstnanci, firmy, banky, politické strany...), v případě selhání pak regulaci z vyšší úrovně. Střídání moci zajišťují volby a vláda většiny, ochrana menšin má význam pro sociální smír. Nejmenší menšinou je člověk.. >>

[6] Politika „Chléb a hry“ v antickém Římě vydržela 300 let, bolševická diktatatura 74 let, Hitlerova Třetí říše pouze 12 let. >>

[7] Zlatou střední cestu objevil už Buddha. Dobrý politik rozezná extrémy a zdaleka se jim vyhne. Ďábel je ukrytý v detailu. >>

[8] Po vzoru přírody úkoly je třeba řešit na nejnižší možné úrovni, na níž jsou řešitelné.

Každý člověk má právo brát se o vlastní štěstí, štěstí své rodiny a okolí. (z ústavy USA). Svoboda jedince končí tam, kde začíná svoboda ostatních. Stát nemá povinnost zajišťovat štěstí jednotlivců. >>

[9] Přirozenou zpětnou vazbou je politická opozice, média a nezávislé instituce státu (justice, regulátoři). Velký trh plodí velké firmy a rostoucí specializaci. Nadnárodní firmy jsou mocnější než malé státy, globální regulace ale není dostatečná. >>

[10] Metody regulace jsou:

Morálka
Vzdělání, výchova
Ekonomie
Legislativa
Válka
Živelná pohroma

Metody 1-4 jsou součástí demokracie a vzájemně se doplňují. Poslední dvě jsou katastrofické, mimo civilizační rámec. >>

[11] V roli hegemona se v Evropě postupně střídaly Řecko, Itálie, Francie, Německo, Španělsko, Holandsko a Británie. Poslední jmenovaná byla královnou moří 19. století. V roce 1943 předal Churchill vládu nad námořními základnami Rooseveltovi, což bylo jediné mírové předání hegemonie v historii.

Kromě ochrany obchodních cest a světového pořádku se USA zasloužily o zadržování komunismu (Korea, Vietnam), boj proti terorismu a proti pirátství. Angličtina je dnes světové esperanto: v diplomacii, na moři, ve vzduchu, v kyberprostoru. >>

[12] Zatímco rozloha demokratických zemí činí pouze 40% souše, jejich HDP je 60% světového HDP. Jsou to lídři humanitární pomoci a odstraňování následků koloniální éry. To nevypadá na úpadek, ale hlupáky nemá cenu přesvědčovat >>

[13] Marx a Engels většinu svého díla někde opsali: od utopických socialistů, od Hegela a od anglických ekonomů. Myšlenka rovnosti lidí (před Bohem) je křesťanská. Mechanický materialismus odpovídá dobové úrovni přírodních věd. Jedinou přidanou hodnotou byla "diktatura proletariátu". Komunismus má vytvořit lepší svět likvidací toho starého, včetně jeho elity. Je to vláda jedné skupiny likvidující veškerou opozici. Přirozenou zpětnou vazbu nahrazuje tajnou policií. Marx se zamiloval do krvavého řádění Jakobínů za Francouzské revoluce.

Vyvlastnění a likvidace opozice je nejhorším zločinem. V komunistickém státě je vládnoucí skupina vnitřními silami nesesaditelná. Země je odsouzena k pomalému umírání.

Mladí radikálové znovu a znovu zvedají rudé prapory, dopadá to ale jako vždycky. Naproti tomu umírněná levice s programem zlepšení podmínek pracujících je legitimní silou. >>

[14] Ovládnutí státu a světa jednou skupinou, z jediného centra je nesystémový, výhradně politický záměr. Hospodářství na velkém území nelze řídit z jednoho bodu, lze pouze vytvořit prostředí částečně regulované centrální bankou. Ekonomické subjekty na volném trhu lze pouze politicky regulovat. >>

[15] Lež a brutalita jsou základními kameny bolševismu. (Bolševická strana vznikla v roce 1903 jako frakce Ruské sociální demokracie. Ačkoliv byli v menšině, nazvali se "většinou", bolševici...Nomen omen...) Stát bolševiků byl válečnou operací německé tajné služby. Jejím cílem bylo vyvolat v carském Rusku chaos, což se nadmíru podařilo. >>

[16] Nástrojem vládnutí je strach, bezprecedentní krutost záludnost. Lež, mučení a vraždění. Během dlouhého obléhání jakéhosi města prý Čingischánovo vojsko snědlo 10% svých vlastních vojáků... Logistika po Mongolsku. >>

[17] Mnoho nechybělo a od Lisabonu po Tokio byl svět v moci krvavých diktatur. Demokracii zachránily dodávky USA a Britů do Ruska a vylodění v Itálii a Normandii. >>

[18] Výsledkem komunistického řádění je 90 milionů mrtvých v Rusku, Číně, Kambodži atd. "Vývoz revoluce" byl příčinou válek v Korei, Vietnamu, Afghánistánu, na Blízkém východě a mnoha afrických a jihoamerických státech. Podle V. Bukovského "Kdyby nad Ljubjankou v Moskvě vybuchly dvě rakety, světový terorismus se sníží o 80%". >>

[19] U nás to jsou stovky agentů, desetitisíce kolaborantů a statisíce užitečných idiotů a o volbách miliony zmanipulovaných voličů! >>

[20]

Za komunismu byly v Rusku tři síly, tři celostátní sítě:

komunistická nomenklatura
KGB
mafie.

Bez zpětných vazeb vláda nomenklatury zdegenerovala v gerontokracii a moci se v roce 1999 chopila KGB. ta nikým nekontrolovaná spojila své síly s mafií. Tak vznikl Putinův zločinecký stát, Spolupracující dle situace s kterýmikoliv mafiemi na světě. Ryzí zlo v nejčistší podobě. >>

[21] O neslýchané krutosti KGB vypráví kniha Mitrochinův archiv (Vasilij Mitrochin byl archivář KGB, který došel k závěru, že svět se musí o zvěrstvech shromážděných v archivu dozvědět. Po dlouhou dobu kopíroval dokumenty a 20 000 stran se mu podařilo vyvést do Anglie.

S hrůzou sledujeme středověké řádění Rusů na Ukrajině: mučení, znásilňování, vraždění zajatců a civilistů. O bojové metodě "dvou vln" jsme slýchali od rodičů, dnes ji uplatňují znovu (první vlnu tvoří horda ožralých, chabě vycvičených "podlidí", za nimiž jde druhá vlna střílející "dezertéry". Cena života je mizivá.

Rusko mentálně zamrzlo jednou nohou v minulém století, druhou ve středověku. >>

[22] Čekisté vypracovali dokonalý systém ovlivňování. V oblasti zájmu nasadí své lidi DO VŠECH SKUPIN A PROUDŮ, další skupiny sami zakládají. "Spící buňky" jsou záhy využívány pro sběr informací, později k ovlivňování a vytváření situace. Metody jsou čím dál brutálnější, od vydírání a zastrašování k terorismu. Chaos a smrt vlastních lidí nejsou překážkou. Chyby nebo úniky informací jsou zasypány snůžkou desinformací, k čemuž je preventivně vytvořena desinformační kouřová clona.

KGB (FSB, GRU) spolupracujíe s mafiemi na celém světě. >>

[23] V 80. letech se SSSR ocitl na konci sil. Válka v Afghánistánu, sestřelení jihokorejského dopravního letadla a noví vůdcové na Západě (Reagan, Thatcherová, Jan Pavel II). Díky západním sankcím Rusko zaostávalo ve vývoji zbraní a hospodářství se ocitlo v červených číslech. Nebylo úniku, ani cesty zpět. Zestátněné hospodářství postavené na práci otroků a "kolonií" vyčerpalo všechny poválečné rezervy. Strukturální změna byla nevyhnutelná, což nešlo provést "nenápadně". >>

[24] Organizace se příliš neliší od struktury teroristických sítí. Je tu složka vertikální (agenti s výcvikem, úkoly a prostředky) a složka horizontální (množina příznivců s vlastní iniciativou i plnící zadané úkoly). V druhé skupině jsou vybrány charismatické osobnosti organizující svůj vlastní tým nebo síť.

Minimální tým zahrnuje Šedou eminenci, Bílého koně, Krtka a řadu Užitečných idiotů (zpravidla netušících, čemu slouží). >>

[25] Dlouhodobé politické plány mohou spřádat pouze totality. Demokracie podléhají čtyřletým volebním cyklům. Informace o operaci Golgota byla vypuštěna jako desinformace, první polovina je ale pravdivá, následuje pustá lež (Putin nechce vrátit socialismus a sám je největším oligarchou).

V 80. letech se naplno ukázala nesmyslnost komunistické ideologie umocněné gerontokratickou realitou SSSR. Reagan, Thatcherová a Jan Pavel II. dokázali sjednotit Západ k rozhodujícímu tlaku na "Říši zla": ekonomickému, technologickému a politickému. Privatizace byla naprosto nezbytná, což nešlo provést "nenápadně". Proto část KGB v čele s Andropovem připravila gigantický dlouhodobý plán, známý jako "Operace Golgota", který obsahoval body:

Uvolnění vůči Západu (Gorbačov)
Dočasné rozpuštění koloniální říše (Janajevův puč, Jelcin)
Privatizace - rozkradení státního majetku a oligarchizace (Jelcin)
Obnovení impéria nepřetržitě kontrolovaného KGB (Putin)

informaci zveřejnil v roce 1995 generál KGB Ljubimov, což vybízí k opatrnosti. Podle ní po období "divokého kapitalismu" má přijít Zachránce (Putin) a obnovit socialismus... Podrobnosti se zřejmě nikdy nedovíme, mnohé lze ale z událostí posledních 40 let dedukovat. Každý dlouhodobý plán musí počítat s nahodilostí a chaosem, ruští čekisté ale nejsou ti, kdo by se vzdávali bez boje. Říše nepadají ze dne na den, byl tu jistý časový prostor pro řízený rozpad s minimem napáchaných škod. Asi jako když se odstřeluje zchátralý dům. >>

[26] Jistou představu dává kniha Mitrochinův archiv. >>

[27] V posledních letech byly v Rusku vztyčeny stovky nových pomníků hromadného vraha Stalina. >>

[28] K událostem 17. listopadu existuje řada výkladů a dezinformací. Jisté je, že studenti se na Národní třídě neocitli náhodou, že „mrtvý student Šmíd“ (alias agent StB Zifčák) byl poslední kapkou, která vyhnala lidi do ulic a po deseti dnech celonárodních demonstrací vedla k rozhodující generální stávce. Bílá místa v našich znalostech nesnižují význam listopadu! >>

[29] Opozice neměla ekonomický program. Jen lidi z Prognosťáku mohli jezdit studovat západní tržní ekonomiku. Teprve velká privatizace 1992–1994 byla skutečným bodem zlomu. Na jejím počátku byla „volba“ mezi rychlou a pomalou cestou, Klaus, nebo Komárek. Marně odborníci doporučovali nejdříve vytvořit legislativní rámec a pak privatizovat. Jak ale ukazuje srovnání s Mečiarovým Slovenskem, obě cesty vedly k stejnému cíli.

Bývalý premiér Stráský přiznal, že privatizace byla provedena stylem "co nejvíce majetku do co nejméně rukou". Značnou část majetku získali bývalí důstojníci rozpuštěné StB, členové Podniků zahraničního obchodu a komunistické nomenklatury. Spousta podniků byla infiltrována bývalými zpravodajci a za pomoci konspiračních metod převzata nebo vytunelována. Stovky šedých eminencí, tisíce krtků a bílých koní řádili mnoho let s pomocí statisíců nic netušících užitečných idiotů. Celková škoda způsobená gigantickým zločinem se odhaduje na 1 bilion korun, politické a duchovní škody jsou nevyčíslitelné. Desinformační kouřová clona dosud nezmizela. Zloději křičí "chyťte zloděje", justice dělá mrtvého brouka. >>

[30] Nepřátelé demokracie dokázali dlouho svoji činnost utajit. Škodit je mnohem jednodušší než budovat, sabotáže lze snadno skrýt za šlendrián, "lidský faktor" či "kampaň". >>

[31] Černý rok polistopadové demokracie. Dosud skrytá "pátá kolona" přešla do otevřeného útoku. >>

[32] Přístup Západu k poraženému byl velmi shovívavý. Rusko neplatilo žádné reparace, rozběhla se hospodářská spolupráce, pokus zapojit Rusko do světového trhu. Něco ale nehrálo, nedařilo se. Teprve případ Magnitskij definitivně ukončil bezpečné podnikání západních firem v Rusku. >>

[33] Znovu se ukázalo, že smlouvy s Ruskem nemají cenu ani toho papíru. A "záruky velmocí" jakbysmet. >>

[34] V Evropě byly akivovány páté kolony (u nás viz boj o radar, 2007), Rusové přepadli Gruzi (2008), anektovali Krym a část Ukrajiny (2014), intervenovali v Sýrii (2015), vyvolali uprchlickou krizi (2015), a v roce 2022 přepadli Ukrajinu. Putin se netají úmyslem pokračovat a dosáhnout změny světového pořádku. >>

[35] Dějiny se opakují v cyklech 20-40-80 let odpovídajících etapám lidského života (nástup nové generace / výměna aktivní generace / vymření pamětníků). V roce 2025 uplyne 80 let od 2. světové války... Když Američané osvobozovali koncentrační tábory, vyzývali reportéry: "Foťte a filmujte vše, co vidíte! Přijde doba, objeví se lidé, kteříé budou tvrdit, že tohle se nikdy nestalo" Ta doba už přišla... >>

[36] Až do nedávna jsme slýchali pouze ruskou verzi ukrajinských komplikovaných dějin, což je třeba urychleně napravit. >>

[37] Organizace má složku vertikální (šedé eminence, agenti s know-how, financemi, vybavením a úkoly) a horizontální (množina ochotných, iniciativa zdola). Agenti vyberou místní charismatické osobnosti, které vytvoří síť spolupracovníků.

Od roku 2013 se Rusko řídí tzv. Gerasimovou doktrínou, hybridním válčením vycházejícím z 2,5 tisíce let staré čínské knihy Umění války (Sun Tzu) >>

[38] Idea "velkého skoku" je prokletím Čínských vládců. S Čínštinou, obrázkovým písmem, spoustou skrytých problémů a téměř homogenní rasistickou společností to nebudou mít jednoduché. >>

[39] Demokratický blok tvoří nejvyspělejší země světa. Některé z nich se dokázaly zbavit fašistickéé minulosti. Otevřenost jejich systémů je v době míru hospodářskou výhodou, a v době války bezpečnostní hrozbou. Zatímco despocie žijí v permanentním konfliktu, demokracie reagují až po napadení (viz Pearl Harbour, 11. září 2001 v USA, 5. říjen 2023 v Izraeli atd.) >>

Čína žila 1000 let oddělena od zbytku světa."Dokonalý svět" sám pro sebe. Evropa vyrostla díky svým konfliktům a rozmanitosti.

[40] V současnosti se válčí cca v 30 zemích, vážná ohniska jsou Ukrajina a Blízký východ. Putin je přesvědčen,n že 3. světová válka už začala. Ostatně baba Vanga už v 90. letech její začátek předpověděla na rok 2014... >>

[41] Demokracie je v době míru úspěšným systémem. Roste do velikosti a složitosti, stává se zranitelnou. Demokracie se začne bránit až po napadení (viz Pearl Harbour. a 11. září v USA, ).

V 2. světové válce mnoho nechybělo a despotické režimy obsadily Eurasii od Lisabonu po Tokio. Osudová roztržka Hitlera se Stalinem a následné vyzbrojení SSSR Británií a USA rozhodlo o zničení fašismu a nacismu. Generál Patton navrhoval po dobytí Berlína pokračovat a zahnat Rusy až za Ural. Nebyl vyslyšen a měl autonehodu v prosinci 1945 v Berlíně. >>

[42] Lidský mozek je výsledkem vývoje dlouhého miliardy let. Člověk je víc než stroj. Technická civilizace postavená na dělbě práce, specializaci a osobní zodpovědnosti nesmí plýtvat „lidskými zdroji“, zvláště když nukleární zbraně dospěly k desetinásobnému přezabití lidstva a přesto nejsou dostatečným odstrašením nepřítele. Člověk nesmí dopustit, aby se technika vymknula jeho kontrole. >>

[43] Římský senátor Cato řadu let končil své projevy zvoláním: „Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno“, což se nakonec stalo. >>